Po letech jsme se navrátili k platformě studentských mini konferencí. Vzájemné sdílení zkušeností, které sami studenti na praxi v zahraničí získají, je totiž pro jejich další profesní rozvoj „nejvíc“. Ke všemu porovnat to, co znají z Česka s tím, jak to vypadá jinde. A tak jsme hned ráno 1. prosince 2022 začali v našem konferenčním sále „netradiční výuku“, kdy prezentační a komunikační dovednosti a neobyčejné znalosti předvedli sami studenti. Učitelé je samozřejmě tiše hodnotili a tak se trochu ve skrytu duše dmuli pýchou nad výsledkem své práce. K mikrofonu se dostaly týmy, které byly na studijních cestách, a to nejen v rámci mobilitního programu Erasmus K1+, ale i ti, kteří byli za poznáním v Chorvatsku a dokonce i ti, kteří byli až v exotickém Maroku.
První tým prezentoval vše, co jim bylo nabídnuto k poznání v Chorvatsku. Zmínili tak návštěvu ve specializovaných zařízeních jak pro osoby s mentálním postižením – Centrum Bonači, tak i pro osoby se zdravotním postižením – Sdružení Slunce. Vše doplnili tím, co se dozvěděli a viděli v místní mateřské škole, kde je evidentně zaujal nejen systém práce s dětmi, ale i vybavení předškolního zařízení a zejména knihovna, což souvisí s tím, že i v Chorvatsku, stejně jako v Česku, vedou děti k čtenářské gramotnosti. Samozřejmě se prezentující pochlubili i dalšími zážitky o zdolání turistických cílů, o gastronomii, o poznání historie a tradic Chorvatska – země tak velmi blízké Česku.
Poté patřilo pódium studentům, kteří vyjeli v rámci programu ERASMUS+ na Slovensko a do Polska. Celkem se těchto výjezdů zúčastnilo v červnu a na podzim 20 studentů. Každá stáž byla v rozsahu 4 týdnů. Jako první se ujala slova studentka, která v červnu 2022 spolu s kolegyní absolvovala odbornou stáž ve slovenské Trnavě ve Spojené škole Lomonosovova. Popsala práci s dětmi, jak ve škole, tak v internátě. Z jejího projevu bylo patrné, že si práci s dětmi užívala. Pobyt v Trnavě však nebyl jen o odborném růstu, ale zároveň o poznávání krás Slovenska. Z prezentovaných fotografií bylo patrné, že ani v tomto ohledu děvčata nezahálela.
Dalším prezentujícím byl student, který byl s kolegyní ze školy na podzim na odborné stáži v Resocializačním centru Filius Paul ve slovenském Žibritově. Bylo to pro něj velmi intenzivní, neboť se stal součástí komunity, jejíž denní režim se stal i jeho režimem. Mohl si zde vyzkoušet individuální práci s klientem, vedení komunity, různé druhy terapií apod.
Jako poslední v rámci Erasmu vystoupila studentka, která popsala průběh podzimní stáže v polském Cieszyne. Ona i její kolegyně působily na Miejskem Osrodku Pomocy Spolecznej. Pod Osrodek spadá mnoho institucí, respektive spolupracuje s mnoha sociálními institucemi, které měly možnost navštívit a zároveň se aktivně zapojit do jejich činnosti. Ve volném čase prozkoumávaly Cieszyn i nejbližší okolí. V závěru svého vystoupení pak uvedla, že to byla i velká sranda J
Všichni tři studenti se shodli na tom, že stáže pro ně měly velký přínos v oblasti odborné i osobní.
Vyvrcholením studentské mini konference byla „pionýrská“, resp. průkopnická cesta do Maroka. Několik studentů tam vyjelo pod vedením zkušené průvodkyně z řad našich externistů. Kromě toho je doprovázela i vyučující z naší obchodní akademie, znalá francouzského jazyka. Říci, že vyjeli, není úplně správné, protože letěli z Polska, přímo do Maroka. Do cíle své cesty se pak přepravovali autem. Vzdálenost to byla vskutku úcty hodná. 7hodinová cesta do místa ubytování toho byla důkazem. Ze zařízení, která navštívili, lze jmenovat sociální služby pro osoby se zdravotním postižením, praktickou školu a také místní vyšší odbornou školu. Překvapilo je, jak byla tato škola vybavená a také cílevědomost studentů, se kterými se setkali. Komunikace v angličtině byla samozřejmostí. Přínosem pro naše cestovatele po Maroku byly rozhovory s místními obyvateli, poznání kultury, návštěva tržnice v Marrákeši, ochutnávka typických specialit. Dech beroucí příroda, architektura a zvyklosti. Namáhavé cesty nelitovali a vřele ji doporučili ostatním kolegův.